Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Když je za debila on, proč s tím máš problém ty?

21. 01. 2015 16:17:11
„Jak může být za debila někdo, kdo má IQ 140, je vědeckým pracovníkem, publikoval přes 2 000 článků, napsal 12 knih a má průměrný měsíční plat

takový, že si za něj klidně koupíš třeba slušné fáro?“ Zeptal se mě bezelstně můj, v poměru s mým přítelem IQáčem (vyslovuj s obdivem, úctou, respektem) tupý kamarád Míra.

„No, klidně může. Zkus s námi jít někdy do restaurace nebo do obchodu. Nebo třeba do kina. Víš co? Pojď s námi někdy do kina.“ Do kina IQáče dostanete zřídka, letos už jsme jednou byli, ale věřila jsem, že ho jako vždy hravě přesvědčím.

Míra nadšeně souhlasil, ačkoliv měl obavu, jestli se v nabídce Cinema City najde něco adekvátního pro tak inteligentního a vzdělaného člověka, navíc vědce. Rozebíral to tak dlouho, až mne dožral. „Podívej, vyber film, jaký chceš, IQáč bude poctěn, že je hoden jít s tebou do kina. Prostě mu řeknu, že jít s tebou do kina je výjimečná situace, že to se hned tak někomu nepoštěstí, a hotovo.“

Míra se ještě zeptal: „A jeho nebude zajímat proč? Protože mě by to zajímalo. A to bys pak měla problém přesvědčit mě, že s někým, jako jsem já, stojí za to jít do kina.“

„Jenže IQáč se neptá, ty by ses nechal přesvědčovat, IQáč se přesvědčí sám.“

Ze zkušenosti jsem věděla, že je úplně jedno, na jaký film půjde, protože IQáče zajímá vše, co je skvělé. A pokud je to skvělé, tak proč? A také proč je to blbé, a ne že je to blbé. On by tedy nikdy nepoužil výraz blbé, ale každému je jasné, že pro nás „tupáče“ je to výraz vystihující vše. Nemusíme například zdlouhavě kamarádovi vysvětlovat, ať na ten film nechodí, protože jednotlivé obrazy děje již v úvodu jsou očekávatelné vzhledem k etickému kodexu jakékoliv civilizace a podpůrný důkaz pro prakticky jakékoliv tvrzení hlavní hrdinky je zároveň i strategií testování hypotéz, které jsou neúčinným nástrojem jak vykořenit chybu..., že?

Při představování, u popcornu, při koupi lístků a procházení se kobercovými chodbami do sálu, kde se promítal zvolený film, se mě nenápadně stranou za zády IQáče Míra očima tázal, jako že co? A zároveň si odpověděl, že nic divného kromě tlusté čepice a kufru na IQáčovi neshledává.

IQáč si, sotva dosedl, hodil na kolena obrovský kufr a vytáhl si sluchátka. Věděla jsem, že se jedná o jedno sluchátko a nějaké zařízení, jehož funkci jsem zdaleka ani zblízka nepochopila. Pro nezasvěcené − vytáhl spíš nějaký zvláštní přístroj zčásti připomínající sluchátko a pak něco jako brýle GLASS a zároveň maketu Roboticu Arm. Celkem to mělo tři stojany a dvě křídla a maličké satelitní něco, co vypadalo jako z Kalifornského institutu technologie NASA. Zkrátka, ještě si to ani nenasadil na hlavu a už to vypadalo, že do kina přicestoval rovnou z jejich laboratoře. Tento přístroj mu držel na části hlavy, domnívám se, že pomocí voperovaného magnetického čipu, a na zbylé části hlavy měl nasazenou čepici. Jedno ucho měl zcela volné. Vzápětí, po instalaci „pomocného robota“, z kufru vyndal a nainstaloval si na kolena něco, u čeho bylo identifikovatelné pouze nakousnuté jablko. Z tohoto zařízení vedl jen jeden kabel někam do jeho hlavy.

Kamarád „Tupáč“Míra se tak více než začínajícím dějem filmu bavil pozorováním IQáče. Navíc sebou IQáč divně poškubával, a to mě rušilo. Já jsem sebou tedy nikdy takhle nepoškubávala, neboť jsem nikdy nechtěla být neoprávněně středem pozornosti. I přestože jsme seděli v poslední řadě, taky kvůli robotovi na IQáčově hlavě, na nás všichni často civěli. Zvláště poté, co si IQáč občas rozsvítil čelovku se zeleným nebo modrofialovým světýlkem, která byla součástí maličkého satelitního talířku. Chvílemi se z řad před námi ozývala tiše pronesená slova, jako například: „Bože, to je debil. Viděli jste to někdy? Ty vole, to je ale debil! A tak podobně.

Film skončil. IQáč svou konstrukci poměrně rychle sbalil a ze sálu jsme odcházeli společně s ostatními.

Už jsem byla s IQáčovou extravagancí smířena, a tak jsem jen čekala, až pánové začnou komentovat zhlédnutý film a také jsem samozřejmě očekávala Mírovo sdělení, že i IQáč může být za debila.

Bylo ticho.

Nu, což? Tak jsem se do toho opřela a s tím, že vnesu do nastalé atmosféry dobrou náladičku, jsem pronesla:

„Tak co? Jde se do restaurace? Můžeme tam ten film rozebrat, ne?“Kamarád Míra nejenže se zatvářil zděšeně, ale mohl-li by pohledem vraždit, ležím na místě v krvi. Bylo patrné, že na další NASA TIME nemá koule.

„Míro, když jsem za debila já, proč s tím máte problém vy?“ pronesl najednou do ticha IQáč.

Autor: Mira Anna Barsa | středa 21.1.2015 16:17 | karma článku: 29.55 | přečteno: 2651x

Další články blogera

Mira Anna Barsa

Politici, připravujete zákony proti vandalismu a násilí imigrantů?

Policie nemá pravomoci k okamžité pomoci při přestupku proti občanskému soužití - rušení nočního klidu, vandalismus apod. A jsme-li fyzicky napadeni? Naše zákony jsou k ničemu nyní. Příslušník Policie ČR v danou chvíli nepomůže.

3.6.2015 v 11:30 | Karma článku: 33.65 | Přečteno: 1031 | Diskuse

Mira Anna Barsa

Neschopnosti, zbabělosti a vychytralosti tvé jméno je Kvóta

Články o kvótách putují mezi potenciálními uprchlíky jako pozvánka do Evropy. Stačí překládat a lepit do desek nazvaných: Kam to bude? Chceme situaci změnit? Tak si ji kupme. Investujme do pravdivých informací a do jejich šíření!

1.6.2015 v 20:07 | Karma článku: 32.91 | Přečteno: 923 | Diskuse

Mira Anna Barsa

Při každých volbách v Ústí nad Labem věříme v malý zázrak

Mohla bych rezignovat jako mnoho jiných. Ale po nějaké době jsem vyrazila do města a nestačila se divit."Podívej, ten kruháč pod lanovkou je dokonalý, ale tady se vyjímá jako růže na rumišti ," řekl Holanďan své

27.5.2015 v 20:36 | Karma článku: 24.04 | Přečteno: 856 | Diskuse

Mira Anna Barsa

Ať už k nám ti Němci raději nejezdí aneb jak stavíme dálnici aneb kdyby to šlo, Babiš by nás spasil

Přijedou po několika měsících, po roce, po dvou, po deseti letech a ptají se... A já se taky stále ptám. Němci se ptají, kdy dostavíme dálnici D8. Ptají se mile, mnohdy blahosklonně, někdy s pochopením i rezignovaně.

23.5.2015 v 15:03 | Karma článku: 24.24 | Přečteno: 1007 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jana Slaninová

Slaninové extáze od Slaniny

Nemusíte se nechat zvát od chlapa na večeři do luxusního podniku. Stačí, když máte chlapa s fantazií, který neváhá vám způsobit blaho. Prozradím tajemství onoho činu.

25.7.2017 v 20:20 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Mirka Švarcová

Když žena jen vychovává děti

"To víš, holka, doba pokročila, chceme si vydělat svoje prachy, mít pěkný kozy a vůbec..nechceme sedět doma a čekat na mužíčka než nám přinese nějakou tu korunu, za kterou nakoupíš jídlo, zaplatíš dětem plíny a konec."

25.7.2017 v 17:41 | Karma článku: 11.10 | Přečteno: 359 | Diskuse

Milan Šupa

Člověče otevři oči! Příroda k tobě promlouvá!

Existují lidé kteří tvrdí, že mechanismus fungování přírody je řízen určitým druhem vědomé inteligence. Že prostě vše, co se v přírodě děje se neděje jen tak samo od sebe. Stojí za tím inteligence a ta to spravuje.

25.7.2017 v 15:15 | Karma článku: 6.86 | Přečteno: 128 | Diskuse

Libuse Palkova

Bylo soužití Židů a Arabů vždycky tak problematické?

Strašné události, ke kterým došlo v posledních dnech v Izraeli , vedou každého slušného člověka, kterému se hnusí násilí, k zamyšlení: Vždycky se muslimové s židy takhle nenáviděli?

25.7.2017 v 8:25 | Karma článku: 12.03 | Přečteno: 544 | Diskuse

Jana Slaninová

Nepřirozené věci: rodičovská práva gayů

Koutkem oka mi zaškubaly diskuze o tom, co je v přírodě a mezi lidmi přirozené či nikoli. Co vlastně my, zplozenci civilizace, víme o přirozenosti?

25.7.2017 v 8:08 | Karma článku: 22.86 | Přečteno: 887 | Diskuse
Počet článků 30 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2380

Že nejsem dáma se snažím maskovat, výhodou je můj věk, je mně 54 a to je zatraceně hodně, abych občas něco pochopila, třeba jen systémem pokus omyl...

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.